Veřejná konzultace k návrhu intervenčních oblastí programu OPPIK 4.1 – 2.kolo

Počet přístupů: 5 [2,5%]

Návod k používání on-line internetového portálu zobrazujícího navrhované investiční oblasti

2 kolo veřejné konzultace k navrhovaným investičním oblastem je vyústěním požadavku provozovatelů veřejných sítí elektronických komunikací a reakcí MPO na doporučení EK a v neposlední řadě souvisí s požadavky, kladenými na transparentnost a rovné podmínky budoucích žadatelů o podporu výstavby (případně modernizaci a rozšíření stávajících) přístupových sítí vysokorychlostního přístupu k internetu (NGA), které by měly v rámci programu OP PIK 4.1 přispět k rozšíření pokrytí domácností v České republice spolehlivým vysokorychlostním přístupem k internetu, a to na základě povinností, které Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR (MPO) ukládá Evropská komise (EK) na základě závazného dokumentu Pokyny 2013/C25/01 a Vláda ČR v rámci dokumentu Národní plán rozvoje sítí nové generace.

Webové stránky, věnované veřejné konzultaci k navrženým investičním oblastem (NIO) obsahují:

a) Informativní část Veřejné konzultace věnovaná návrhu investičních oblastí:

  • Zobrazení mapy navrhovaných investičních oblastí v mapě České republiky – tyto NIO jsou v mapě barevně odlišeny na podkladu mapy všech ZSJ (zabarvených černě - šedě – bíle coby výsledku sběru dat o pokrytí území ČR, jenž k datu 31.12.2015 provedl ČTÚ a korigovaných v následné veřejné konzultaci ke sběru dat). Stejně, jako v rámci dřívější veřejné konzultace, lze mapu zvětšovat a kliknutím na jednotlivé ZSJ zobrazit údaje o dané ZSJ. Oproti dřívější veřejné konzultaci jsme tyto údaje doplnili rovněž o počet Adresních míst bytových objektů (AM) a počtech adresních míst bytových objektů, již (na základě deklarace provozovatelů sítí) pokrytých možností připojení ze stávající sítě NGA – tzv. pokrytá adresní místa (PAM). Dále bude uveden i údaj o počtu obydlených bytů v ZSJ, ale MPO upozorňuje, že tento údaj není spolehlivý a v čase se může výrazně měnit. Navržené investiční oblasti samozřejmě pokrývají pouze tzv. „bílé ZSJ“ ze sběru dat ČTÚ. Zbylá bílá místa na mapě ČR, nezahrnutá pod některou z NIO, jsou buď neosídlená, nebo osídlená pouze jednotkami domácností a jejich pokrytí sítí vysokorychlostního přístupu k internetu, poskytovaného v pevném místě, by bylo neekonomické. Adresní místa obytných budov jsou pro účely projektu vysokorychlostní internet určena způsobem, uvedeným dole pod čarou (odkaz).
  • Kliknutím na název NIO v levém (rozbalovacím) menu lze vybrat zobrazení pouze příslušné intervenční oblasti, přičemž se zároveň zobrazí sumární data za uvedenou NIO – podobně jako u jednotlivých ZSJ, ale sumárně k vybrané NIO. Tato informace je doplněna seznamem ZSJ, které zobrazená investiční oblast zahrnuje.
  • Kliknutím na tlačítko „optické sítě“ v pravém menu lze zobrazit informaci, zda v dané NIO jsou přítomné optické sítě jiných provozovatelů, které mohou zajistit konektivitu v dané NIO. Tato informace může být během veřejné konzultace průběžně doplňována (viz text níže).
  • Údaje o zvolené NIO (mapa NIO a ostatní údaje, včetně seznamu ZSJ) lze vyexportovat do zvoleného adresáře v počítači návštěvníka webového portálu. Údaje o optických sítích jsou uloženy v tabulce a návštěvník si je může stáhnout přímo.
  • V případě, že návštěvník webového portálu má připomínky k navrženým NIO, v pravém menu je umístěno tlačítko „připomínky k veřejné konzultaci“, kde návštěvník najde formulář, jehož prostřednictvím může správci dotačních prostředků poslat své připomínky k NIO, případně návrhy na úpravy NIO.
  • V příloze jsou ke stažení (pro počítačové zpracování) data o navržených NIO, v porovnání s přílohou, dostupnou v prvním kole veřejné konzultace k NIO navíc doplněná o identifikátor odlehlých částí obcí

b) sběr údajů o existenci optických sítí v daných NIO

  • Vzhledem k tomu, že většina provozovatelů páteřních i lokálních optických sítí v ČR údaje o jejich poloze (jakož i další technické detaily) považuje za důvěrná, MPO jako správce dotačních prostředků využívá tuto veřejnou konzultaci rovněž ke zjištění údajů o existenci veřejných sítí elektronických komunikací, provozovaných na technologické platformě optických sítí, jenž jsou k dispozici v dané NIO.
  • MPO se proto několik dnů před zahájením 1. kola veřejné konzultace obrátil na řadu subjektů, provozujících takové sítě s požadavkem, aby sdělili, zda v dané NIO evidují přítomnost svých optických sítí (informace ano/ne) a pokud mají své sítě pouze v blízkosti NIO, aby uvedli, v jaké přibližné vzdálenosti od hranice NIO. To samozřejmě za předpokladu, že mají zájem o poskytnutí svých optických sítí k zajištění konektivity lokálního provozovatele (provozovatelů) v NIO. Vzhledem k tomu, že tato data byla shromážděna před a během prvního kola veřejné konzultace, budou se ve vztahu k NIO z 2.kola veřejné konzultace v detailech pravděpodobně lišit. Nicméně přesto dávají vodítko, zda v dané NIO existují, nebo jsou dostupné optické sítě, použitelné pro zajištění konektivity nových projektů vysokorychlostního datového připojení.
  • MPO však přirozeně nemůže predikovat existenci optických sítí ve vybraných NIO a proto je tato veřejná konzultace otevřena k příjmu těchto informací (nebo opravám stávajícího výčtu) od jakéhokoli provozovatele veřejné optické sítě, který v dané NIO, nebo její blízkosti má takové sítě a má zájem jejich kapacitu nabídnout.MPO proto apeluje na všechny provozovatele takových optických sítí, aby zaslali co nejdříve email na adresu pripominky@mpo.cz a uvedli, zda mají v některých z NIO své optické sítě (stačí informace ano/ne) , nebo je mají v blízkosti NIO (přibližná vzdálenost v km) a uvedli kontaktní údaje.
  • MPO tyto informace zařadí co nejdříve do tabulky, dostupné v rámci této veřejné konzultace pod záložkou “optické sítě”, aby případní investoři, uvažující, zda přijmou účast ve výstavbě NGA sítě v NIO, měli informace, zda musí počítat s náklady na výstavbu vlastní optické přípojné sítě a zajištění konektivity do peeringového centra, nebo zda mohou využít některou z již existujících optických sítí.



Poznámka: adresní místa obytných budov a počet bytů

Pro účely programu „podpora výstavby sítí vysokorychlostního připojení k internetu“ se na základě připomínek podnikatelů k zvolené metodě sběru dat MPO rozhodlo, že napříště bude u jednotlivých projektů zobrazovat rovněž počty bytů v jednotlivých adresních místech obytných budov, aby se podnikatelům usnadnila orientace v pokrytí jednotlivých ZSJ. Za adresní místo obytných budov se v rámci této veřejné konzultace obecně považuje jakýkoli objekt, který obsahuje alespoň jeden byt, určený k trvalému bydlení. Podle databázové struktury ČÚZK do této kategorie spadají následující objekty (v členění stavebních objektů databáze RÚIAN podle kódů TEA):

3. objekt k bydlení
6. bytový dům
7. rodinný dům
11. ubytovací zařízení

V případě, že má jeden objekt více adresních míst (zejména u rohových domů) přiřazuje se objektu pouze jedno adresní místo. Pozn. domy řadové bytové zástavby – například panelové konstrukce se typicky považují za více bytových objektů, protože většinou jsou členěny na jednotlivé vchody, které jsou adresními místy (různá čísla popisná). Uvedená databáze obsahuje také počty bytů, vyplývající ze stavební dokumentace (které byly zkolaudovány jako byty). Protože data, sebraná ČTÚ obsahují informace o adresních místech, bylo jednoduše možno adresním místům obytných budov přiřadit atribut pokrytého, nebo naopak nepokrytého adresních místa (sítí NGA). Tyto informace poskytujeme (viz příloha) návštěvníkům této veřejné konzultace ve formě souboru .csv a mimo jiné z této databáze vyplývá, kolik adresních míst je deklarováno operátory bezdrátových sítí jako jejich disponibilní přípojky, ačkoli tato adresní místa nemají charakter obytných budov.

Počet bytů, příslušejících k adresnímu místu obytné budovy je ovšem pouze orientační, protože v průběhu času dochází ke změně kolaudačních rozhodnutí, z některých bytů se stávají nebytové prostory a opačně, jiné byty se spojují apod.